Snad u každé zahrady je standardem nějaká forma oplocení. Nejčastěji bývá udělána z kovového pletiva, někdy s plastovým potažením. Je to především z důvodu nízké ceny a snadné montáže. Avšak co se vzhledu týče, jistě budeme souhlasit, že nejde zrovna o nejvýstavnější materiál. Mnoha lidem, kteří nehledí ani tak na vzhled, jako na funkci, však postačuje, a to i přesto, že umožňuje kolemjdoucím plný výhled na pozemek a tím způsobuje i jakousi ztrátu soukromí.
Dalším typem materiálu, na který narazíme, je dřevo. To má tu výhodu, že je tvárnější a lze z něj vyřezat ozdobná prkna a latě. Navíc je lze položit tak hustě, že znemožní ostatním koukat na váš pozemek. Není tedy divu, že je oblíben u těch, kteří si cení svého soukromí.
Je však třeba počítat s faktem, že je poněkud náročnější na údržbu. Nátěr totiž potřebuje jednou za čas, ideálně jednou ročně, obnovit, jinak barva oprýská. To není špatné jen z estetického hlediska, nýbrž i z funkčního. Nátěr má totiž také funkci ochrannou. Koneckonců, stačí zajít do lesa a víme, jak dřevo ve vlhku začne tlít a hnít. Nátěr má právě tomuto zabránit.
Dále je zde také fakt, že jej lze poměrně snadno rozbít a rozhodně nepředstavuje pro případné zloděje takovou překážku, pokud jsou dostatečně odhodlaní. Je tedy dobré pořídit si ještě další zabezpečovací systém, abyste se vyhnuli krádeži.
Jako poslední zde máme ploty betonové. Ten je z nich nejodolnější a nejpevnější. Navíc jej lze pomocí forem vytvarovat do skutečně ozdobných tvarů, a může se tak stát skutečnou ozdobou vaší zahrady.
Ovšem přes svou pevnost není nezničitelný. Pokud o něj nebude pečováno, brzy se začne projevovat eroze, především vodní a větrná. Ta jej může velmi snadno narušit a zničit. Navíc je zde ten fakt, že nemůže být solidní, neboť by jej vítr velmi snadno povalil. Je nutné mu umožnit proudit.
Je nakonec na každém z nás, jaký typ si zvolí. Koneckonců, každý jsme jedinečný a má jiné potřeby.